Paní Martina přišla poprvé do agentury v říjnu 2005. V tu dobu ještě bydlela u bratra v Praze, kde pomáhala jemu a jeho ženě s dětmi a domácností. Práce jí však neuspokojovala a chtěla se vrátit zpátky domů. Měla však velké obavy zda mimo Prahu najde zaměstnání. Velké rozhodování bylo i s opuštěním bratra. Paní Martina si uvědomovala, že chce žít svůj vlastní život a hlavně být soběstačná.
Odstěhování z Prahy zvládla paní Martina dobře. Nyní jsme mohli společně pracovat na dovednostech souvisejících s hledáním práce, které paní Martina neměla. Docházela pravidelně do agentury a společně jsme obešli více jak 10 zaměstnavatelů. Martina absolvovala SOU obchodní, ale chyběl jí dostatek zkušeností ze zaměstnáním. Nejraději by pracovala v kanceláři, bohužel ale neměla potřebné dovednosti s PC. Tyto znalosti si osvojila na jarním kurzu, který se konal v benešovské pobočce agentury Rytmus.
Po delší době jsme objevily inzerát, že hledají 2 paní na pomoc do ekofarmy blízko jejího bydliště. Paní Martina nevěděla, zda to bude ta správná práce a zda jí vezmou, přesto se rozhodla zúčastnit výběrového řízení. Nakonec jí kromě práce zaujalo i vstřícné chování zaměstnavatele a tak se rozhodla, že práci zkusí. Nejprve si klientka nedovedla představit, že by nastoupila bez asistentky, ale přímý nadřízený pan Jaroslav Boháč ji ubezpečil, že pokud bude potřebovat pomůže jí. Dohodli jsme se, že práci si zkusí sama a pokud by bylo třeba začne chodit i asistentka. K tomu však již nedošlo. Ukázalo se, že paní Martina si dokáže se vším poradit a asistence na pracovišti je zbytečná.
Eva Šindelářová Krejčová - pracovní konzultantka
„Práci jsem hledala asi rok. Obešla jsem hodně zaměstnavatelů. Po nalezení práce jsem chtěla asistentku, ale nakonec mi stačilo pouze poradit při nástupu s pracovní smlouvou. Pracuji zde v kuchyni – pomáhám při přípravě jídla. Starám se o pokoje pro hosty, kde uklízím a převlékám postele. Dále mám na starost zimní zahradu, ve které zalévám květiny a vytírám. Všechny práce děláme společně s kolegyní, což jsem ráda. V zaměstnání se mi líbí, už bych neměnila. Dobře zde vycházím se všemi zaměstnanci. Do budoucna až se firma rozjede naplno by jsem ráda pracovala třeba i v kanceláři na počítači, který si chci v nejbližší době koupit i domů, abych nezapomněla to, co jsem se naučila na kurzu PC.
Vzkazuji všem lidem, kteří ještě nemají práci, aby to nevzdávali a nebáli se hledat. Důležité je si práci vyzkoušet.“
paní Martina – klientka z rozhovoru
„Paní Martina se musela na začátku nejprve seznámit s prostředím. V adaptaci nepotřebovala s ničím pomoci, vše zvládala sama".
Paní Martina je pilná a pracovitá, myslí dopředu a všímá si maličkostí – třeba když dojde sůl ve slánce, tak jí doplní. Je na ní spoleh. Byla se na ni podívat i maminka, která říkala, že je Martina jak vyměněná – směje se i doma.
„Zaměstnavatel by měl být především lidský. Sám jsem projel celý svět a zažil i hlad a tak nedělám rozdíl mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem - kladu důraz na rovnost. Snažím se lidem udělat v práci co nejpříjemnější prostředí – zpříjemnit jim život.“
pan Jaroslav Boháč - Správce objektu – vedoucí na pracovišti
| < Předchozí |
|---|
